Víte, jak na dětské zuby?

Je představa rodičů, že první dětské zuby stejně vypadají a narostou druhé, a tudíž se zase tak moc neděje, když se ty první zkazí, správná, či mylná?

Mléčné zuby plní v životě dítěte celou řadu funkcí. Slouží k ukusování a rozmělňování potravy, velkou roli hrají i při mluvě a sociálním kontaktu dítěte (např. ve školce, vzpomeňte si, jak umí být děti zlé, když se někdo odlišuje). V neposlední řadě drží místo pro zuby stálé a jsou zodpovědné za správný růst čelistí. Během dětství se děti učí i správným hygienickým návykům, proto je pravidelná a dostatečná péče o mléčné zuby velmi důležitá.

Co lze považovat za největšího „zabijáka“ dětského chrupu?

Pokud začneme hledat „zabijáka“ už v kojeneckém věku, jedná se o protahované noční kojení (déle než 6 měsíců od prořezání prvního zubu), noční pokračovací mléka – např. dětská lahev v postýlce, kdy se dítě napije kdykoli se probudí. Během noci všichni lidé daleko méně sliní, proto je i ochranný účinek sliny nižší, malé děti navíc spí na zádech a vysychají jim přední zoubky, čímž mizí ochranný účinek sliny úplně.

V pozdějším věku to jsou slazené nápoje – šťávy, doslazované čaje – které děti popíjí v průběhu celého dne. Pro vznik kazu není rozhodující pouze množství sladkého, ale i četnost (je lepší sníst sušenku najednou, než ji mít položenou na stolku a ujídat jí celý den).

Poslední dobou vídám v ordinaci čím dál více zubů poškozených soft drinky a energetickými nápoji. Tyto nápoje jsou nejen sladké, ale i kyselé. To má za následek jak vznik kazu, tak i rozrušování skloviny. Díky tomuto porušení skloviny vznikají kazy i na atypických místech, např. na vrcholcích hrbolků.

Je náchylnost k zubnímu kazu dědičná? Mají se na správnou ústní hygienu dětí víc zaměřovat rodiče, již sami mají zubní potíže?

Není. „Dědí“ se pouze hygienické návyky rodičů. Na správnou hygienu by se měli zaměřovat rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti měly zdravý chrup. A to bez ohledu na to, zda sami mají potíže anebo ne. U dětí má největší podíl na vzniku kazu výživa a hygienické návyky rodičů.

Opravdu mohou zubní kaz na dítě rodiče (prarodiče) „přenést“ olizováním dudlíku, lžíce a podobně?

Určitě. Zubní kaz je infekční onemocnění, dětské zuby jsou navíc daleko méně odolné než zuby stálé a rozdílné je i složení ústní mikroflóry.

Jak dítě připravit na kontrolu zoubků u lékaře a případně ho zbavit strachu nebo strach alespoň minimalizovat?

Před první návštěvou lékaře je dobré dítěti říci, co se bude dít: „přijdeme, pohraješ si v čekárně, prohlídneš si ordinace, povozíš se na super křesle, otevřeš pusu, spočítají se zuby, paní doktorka se koukne zrcátkem, jestli v zubech nebydlí červíčci. Když budeš šikulka, dostaneš odměnu a půjdeme domů.“ Nevhodné je používat formulaci „neboj, nebude to bolet“ – dítě do té doby nenapadne, že by něco mělo bolet. Výbornou pomůckou jsou dětské hry na doktory nebo pohádky – Hurvínek u zubaře, Prasátko Pepa u zubaře, Byl jednou jeden život…

Musíte při ošetření dětí občas přistoupit třeba i k celkové anestezii – například kvůli tomu, že dítě prostě není schopno zákrok snést?

Ošetření v řízené sedaci volím u dětí bázlivých, špatně spolupracujících nebo při mnohačetných kazech, kdy chci dítě i rodiče uchránit špatných zážitků. Výhodou tohoto ošetření je, že jakmile anesteziolog děťátko uspí, vše si důkladně prohlédnu, udělám rtg, abych věděla i o mezizubních kazech, a vše opravím najednou a v klidu. Pokud jsou kazy hluboké, není problém zoubek vytrhnout. Dítě nemá nepříjemný zážitek, protože celé ošetření prospí, a další den může fungovat bez omezení. Celý zákrok je ambulantní a organismus dítěte zatíží naprosto minimálně.

Má smysl dětem pořizovat nejrůznější doplňky stravy, které ovlivňují kvalitu chrupu nebo speciální pasty a gely?

Svým pacientům doporučuji pastu s  aminfluoridy (organický fluor), které se zabudovávají do skloviny, a tím ji tvoří odolnější proti vzniku zubního kazu. Tam, kde je riziko kazu větší, popř. nalezneme na zubech počínající kazy, jsou vhodné i preparáty s obsahem vápníku, které se nanáší na zuby po důkladném vyčištění. Žádný z těchto přípravků však není schopný nahradit správné používání kartáčku.

Jaká je správná technika čištění zubů u dětí a je nutné po čištění vyplachovat ústa?

Důležité je, aby si každý rodič našel systém, který mu umožní dítěti vyčistit všechny zuby tak, aby na nich nezůstával plak. Většinou se jedná o techniku horizontální, protože děti nevydrží dlouho a často bývá problém zvládnout jim udržet pusu otevřenou na dostatečně dlouhou dobu. Jakmile začnou děti spolupracovat, cvičíme techniku krouživou, která je šetrnější k dásním a umožní pěkně vyčistit zuby těsně nad dásní, v tzv. krčkové oblasti. Pro kontrolu správnosti čištění slouží plak detektory, které obarví místa, kde zůstal plak, a která je potřeba dočistit. Vyplachovat je zbytečné, ale vyplivnout pastu je nutno. Dle některých studií zůstane po vyčištění zubů v ústech více než polovina plaku a patogenů. Proto nově se doporučuje tzv. dvojí čištění: to první se soustředí na důkladnou očistu celého chrupu, pak následuje vypláchnutí a následně se zuby vyčistí opět (stejně důkladně), ale po tomto čištění se pasta jenom odplivne.

Rozhovor byl určen pro portál lekari-online.cz. Na otázky redakce odpovídala MDDr. Kamila Rambová.